Nový blog? A to jako proč?
Protože abych byla upřímná – já to sladký zas tak nežeru. A to doslova. 😀
Nechápejte mě špatně, pečení vždycky bylo, a pořád je, moje velká láska, u které jsem začínala už jako malá holka. Jak to tak ale v životě bývá, tak taková malá holka se postupem času trochu mění, hledá se, někam roste (obrazně řečeno, pořád jsem trpaslík) a šlape si nějakou tu svojí cestu životem.
Dlouho jsem přemýšlela o tom, proč mi to tady všechno tak nějak nejde. Proč nejsem tak aktivní jako ostatní blogerky, proč se bojím sdílet více ze svého osobního života, proč se občas úplně zaseknu, odmlčím a slehne se po mně celá tahle virtuální zem, a proč mě to občas i tak trochu vlastně nebaví. A světe div se, asi jsem na to přišla! Tak odpalte ohňostroje, bouchněte šampáňa, nalijte si pořádnou sklenku a pojďte si přečíst, jak to se mnou tedy vlastně je.
Nebudu vás dlouho napínat, ona to vlastně zas taková složitost není – můj životní styl se od konceptu mého blogu poměrně hodně liší. Realita je taková, že přestože pečení miluji, sama si do toho dortu pak možná tak dvakrát kousnu a jdu si dát svůj salát s rajčaty a tofu. No jo, jenže to přece nikoho nezajímá, lidi tu chtěj dorty! Opakovala pořád moje hlava, a tak jsem se vždycky zase radši schovala za kus čokolády, a nic víc vám neukázala.
Abych byla upřímná, já a jídlo máme trochu složitější vztah…zhruba jako s bývalym – chvíli láska, chvíli nenávist. A takhle pořád dokola, jako na kolotoči, dokud z toho člověku zcela nehrábne. Dlouho jsem mu nedokázala odpustit, že po kynutých koláčích kyne překvapivě i Terezka, a tak jsem se vydala na boj. Byla to popravdě hodně dlouhá a krutá cesta, ale musím zaklepat, že teď už po ní jdeme snad tím správným směrem a je nám spolu dobře. (s tím jídlem prosímvás, ne s bývalym 😀 )
Ani tyhle moje peripetie s jídlem můj blog nezaznamenal, ten stál pořád na jednom místě, přestože já jsem si na té své cestě zatím naběhala pár kilometrů, dvakrát zatočila doprava, třikrát doleva a párkrát slušně zakopla a rozbila si pusu. Když o tom tak přemýšlím, možná vlastně ano, možná to přeci jen nějaký vliv na můj blog mělo – (ne)pravidelnost. Někdy jsem se odmlčela na týden, někdy na měsíc, někdy na půl roku… někdy byla důvodem jenom moje lenost, někdy to bylo právě jedno z těch větších zakopnutí… Ruku na srdce – ukazovat na instagramu #sugarfull dortíky a zároveň se léčit z anorexie není zrovna dvakrát komfortní situace.
Konec svařovacího okénka, další poklady si už raději schovám na příště. 😉
Jak to tu s tím jídlem teď teda bude? Připravte se, bude to velký! Jak jsem naznačila, pečení už mi nestačí, a proto to tu chci rozšířit i o vaření. A to takové vaření, ve kterém se odrazí právě ta realita toho, jak já sama vůbec vlastně jím, co mám ráda a co mi chutná. Těšit se tak můžete na spoustu zdravých, chutných, lehkých a nutričně vyvážených jídel a já budu moc ráda, když se mi povede vás v kuchyni inspirovat i tímto směrem.
Pečení se vzdát ale určitě nehodlám, nebojte. Sice to už nebude to hlavní, o čem celý blog bude, ale na nějakou tu sladkou neřest se těšit také můžete. Nějak se ty saláty vybalancovat přeci jenom musí, ne? 🙂
A to pořád ještě není všechno! (Opravdu, Horste?)
To hlavní, o co mi tímhle krokem jde, je to, že chci, aby to tu bylo tak nějak víc o mně. A ne v tom narcistickým slova smyslu. (možná 😀 ) Zkrátka chci, aby se mi v mojí tvorbě trochu uvolnily ruce, mohla jsem být sama sebou a sdílela toho s vámi o něco více. Protože přiznejme si, receptem na koláč můj projev na sociálních sítích začínal i končil, takže byste jenom těžko mohli hádat, co je ta blogerka Terka vlastně vůbec zač. (A že tím o moc přicházíte! 😀 ). A kromě nových receptů bych se tu ráda více věnovala ještě další věci, která k blogu neodmyslitelně patří, a která mi tady tak chybí – psaní. A protože recepty mi moc prostoru na vypisování románů nedávají, budu to tu muset obohatit o nějakou další kategorii, kam se vejdou všechny ty moje radosti, starosti, tipy, triky a špatný vtipy. Takže, jestli jste připraveni na velký životní moudra jednadvacetiletý holky, určitě si tady užijete spoustu zábavy. 😀 A dále můžete začít uzavírat sázky, jestli se ze mě v rámci tohohle rozšiřování blogerského obsahu stane do příštího roku přeborník na módu, make-up nebo si pro jistotu pořídím dítě. 😀
No, tak jo – tak já vás srdečně vítám tady na svém novém blogu a doufám, že se vám tu se mnou bude líbit, necháte se inspirovat, někdy třeba motivovat, pobavit (dá-li bůh) a budete mi na té mojí další cestě dělat takovou malou společnost. Těším se moc! Pa, brzy u dalšího příspěvku, vaše Teru. ♥
Napsat komentář