Ano, věřte nevěřte, bude tomu tak! Tedy alespoň doufám 😀 S příchodem nového roku se mi opět začal plnit diář novými předsevzetími, vizemi, sny a cíli, kterých bych chtěla v následujícím roce dosáhnout. A tohle je právě jeden z těch, o který jsem se s vámi rozhodla podělit – přihlásila jsem se do certifikovaného kurzu poradce pro výživu. A co to vlastně znamená? Kromě mé neskutečné natěšenosti také to, že následujících pár měsíců budu trávit víkendy v další škole, po večerech se kromě marketingu budu učit ještě biologii a za čtvrt roku mě čekají závěrečné zkoušky, po kterých se ze mě oficiálně stane poradce pro výživu. A pak vám tady začnu všechny ty nutrimoudra sypat do hlavy, abyste z toho také něco měli. 😀
A co mě k tomu vůbec vlastně vedlo?
To, jak vlastně funguje lidské tělo a všechny procesy v něm, mě zajímalo vždycky. Proto jsem také odmaturovala z chemie a začala studovat farmacii. A popravdě nemůžu říct, že by mě to studium nebavilo, ale po první praxi v lékárně jsem zjistila, že z celoživotního stání za tárou a čtení receptů na předpis by moje kreativní, rozlítané a podnikavé já asi brzo umřelo a hlavně, že bílá barva mi vlastně vůbec nesluší. 😀 Ale upřímně? Někdy se mi po tom studiu člověka a přírodních věd trochu zasteskne, takže zasednout zase do lavice se skripty z biologie a chemie pro mě bude příjemná nostalgie.
Kromě školy se celý můj život vždy točil, a pořád točí, hlavně okolo jídla, vaření, pečení, experimentů v kuchyni a vymýšlení nových receptů. To je ale překvapení, u foodblogerky, co? Poslední dobou jsem ale na jídlo začala nahlížet i z trochu jiného hlediska, a to právě z toho, co našemu tělu vlastně dává a jaký vliv na naše zdraví a kvalitu života, má. A zkombinovat můj celoživotní koníček s trochou odborných znalostí a předat vám díky tomu ve svých receptech ještě o trochu víc, je přesně ta cesta, po které teď chci jít. 🙂
Tím nejhlavnějším důvodem, který mě donutil zamyslet se nad otázkou vztahu jídla a zdraví, je to, že jsem si sama na sobě vyzkoušela, jak moc je pro naše tělo a fyzické i psychické fungování, výživa vlastně důležitá.
Od doby, kdy jsem se rozhodla poprvé začít hubnout, jsem vyzkoušela nepřeberné množství diet a různých stravovacích směrů. Od low carb stravování přes nesmysly typu gluten free nebo dairy free, až po snahu o veganství, dělenou stravu nebo paleo. Od hladovění po přejídání až k maniakálnímu počítání kalorií. A tak dále a tak dále, až se to jednoho dne najednou nějak celý zvrtlo, na váze bylo 39 kilo a moje tělo začalo vypovídat službu. Neustálá únava, slabost, úzkosti, poruchy spánku, ztráta cyklu, zimomřivost…a spousta dalších problémů, které se na sebe nabalovaly. Jednou vám určitě povím, jaká z toho všeho byla cesta ven, ale hlavní je, že byla a já jsem začala zase pomalu jíst. A to se panečku začaly dít najednou věci!
Až jsem se nestačila divit, co se mnou ten příval energie, kterou moje tělo tak dlouho postrádalo, dokáže udělat. Najednou jsem mohla zase vyjít kopec, aniž bych v půlce myslela, že to se mnou sekne. Pomalu jsem se začala vracet k milovanému cvičení, chodit mezi lidi a smát se. Přestala jsem se probouzet stokrát za noc a brečet stokrát za den. Vlasy mi začaly růst jako o závod a moje pleť začala mít zase konečně nějakou barvu.
Co vám budu povídat, z každé té malé změny, kterou jsem na sobě pozorovala, jsem byla úplně nadšená. A začalo mě fascinovat, jak moc dokáže správné jídlo náš život ovlivnit. A chtěla jsem o tom vědět víc, mnohem víc. Začala jsem proto pročítat všemožné studie, články a knihy, ale pořád jsem cítila, že mi chybí ten komplexní základ informací, na kterém bych mohla stavět a dál svoje vědomosti posouvat. A tak jsem tady, připravená usednout zítra do školní lavice a stát se poradcem pro výživu!
Pečení se vzdát ale určitě nehodlám, nebojte. Sice to už nebude to hlavní, o čem celý blog bude, ale na nějakou tu sladkou neřest se těšit také můžete. Nějak se ty saláty vybalancovat přeci jenom musí, ne? 🙂
Je mi jasné, že tenhle kurz nebude všeobjímající a za čtvrt roku do sebe nenaliji informace jako za několika let na univerzitě, ale jak už jsem říkala, ten bílý plášť, který mi tak nesluší, není mojí ambicí, a já to dělám především pro sebe. Jestli budu někdy sestavovat jídelníčky vážně nevím, ale rozhodně vím, že nahlížet na jídlo i z hlediska nutričního mě začalo neuvěřitelně bavit a je to přesně to, co bych vám tu v budoucnu chtěla předávat. Jídlo je totiž obrovská součást našich životů, která má na jeho kvalitu větší vliv, než si dokážeme představit, a já bych si moc přála, kdyby nám do něj přinášelo radost, energii, zdraví a fyzickou i psychickou spokojenost. 🙂
Napsat komentář